Je výhodné platit penzijní připojištění?

Slyšíme to ze všech stran. Ať je vám 20 nebo 40 let, nebude na vaše důchody. Je potřebná penzijní reforma, platit si penzijní připojištění a to vše nejlépe hned a na hodně dlouho. Když vyslyšíme tyto výzvy, v důchodu nás čeká jachta a Karibik. Vidím to úplně jinak.

Nejdříve se podívejme na to, jaká je v současné době situace našich seniorů. Důchod, nazvu to státní důchod, je měsíčně vyplácená částka podle výdělku a odpracovaných let. Nebudu se vyjadřovat k tomu, zda je jeho výše dostatečná či nikoli nebo zda by měla být přímá úměra mezi důchodem a předchozím výdělkem. To je politické téma, kterému se zde nevěnuji. Zaměřuji se na finanční pohled. Část seniorů k důchodu čerpá jednorázově nebo měsíčně vyplácenou rentu z penzijního spoření, které si dobrovolně založili a spořili. Mohli si na takový účet spořit sami nebo s podporou zaměstnavatele. Pokud si dnešní senioři spořili do penzijního fondu, měli možnost využít státního příspěvku ve výši cca 100 korun měsíčně. Pokud senior začal 5 let před svým odchodem do penze, tak čerpá po dobu 5 let svoje úspory, které tam vložil a cca 100 korun k tomu. Když se rozhodl pro výplatu na více let, tak si kromě svých úspor „pomůže“ např. 20 Kč měsíčně.  Tuto „výhodnou“ nabídku znali všichni, kdo si začali spořit pár let před penzí, ale většinou to bylo – a podle mého názoru velmi správně – považováno za výhodné úročení odložených 500 korun měsíčně. Podle mých zkušeností si také většina vybrala jednorázové vyplacení.

Resumé číslo 1 – kdyby mi chybělo pár let do penze, na penzijní připojištění bych se vykašlal.

Je důležité spořit na penzi včas
Čas jsou peníze

Podívejme se na mladší ročníky. V současné době jsou 2 varianty penzijka, které může mít člověk v produktivním věku. Popisovat zde názvy I.II. nebo III. pilíř, který a jak byl označen v kterém časovém období a který byl vládou zaveden a další vládou zrušen, by ze všeho udělalo zmatek. Nazvu je podle sebe.

Varianta první – do roku 2012 jsme měli možnost uzavřít si penzijko se státním příspěvkem. Fondy, které spravovaly finance vkladatelů, musely generovat zisk a investovat do bezpečných aktiv.

Varianta druhá – od roku 2013 si může střadatel vybrat konzervativní / bezpečnější / nebo dynamickou /možná méně bezpečnou, ale výnosnější / strategii, jak chce aby byly jeho prostředky zhodnocovány.

Pro vyplacení naspořené částky + státní příspěvky + zhodnocení a to bez sankcí, je potřeba splnit dvě podmínky. Spoření alespoň 5 let a minimálně do 60 let věku. Můj popis je zjednodušený, detaily lze dohledat na internetu.

Je mi mezi 25 – 50 lety, zaměstnavatel mi nepřispívá, má smysl spořit v penzijním fondu?  Každý měsíc vložíme část svého příjmu do fondu. Stát nám přispěje a výhodou je dlouhá doba, po kterou můžeme takto zhodnocovat finance. Státní příspěvek je 90 korun, pokud je náš vklad aspoň 300 měsíčně a roste až do 230 korun, pokud si spoříme 1.000 Kč měsíčně. Skvělých 23% jak jsem se dočetl na netu. Doporučil bych tuto variantu?

Resumé číslo 2 – pokud mám mnoho let do penze a zaměstnavatel mi nepřispívá, na tento způsob spoření bych se vykašlal.

Ano, dlužím zde vysvětlení. Nejsem fanda investičních fondů, důvod jsem již psal dříve v jiném článku. Pokud mám měsíčně odkládat 300 – 1.000 korun, raději je dám do mnou zvoleného investičního fondu, jestli nechci hledat jiné možnosti. Proč? Nemusím čekat do 60 let na výplatu, abych nepřišel o státní příspěvky. Zhodnocení vkladu, které zvládne penzijní fond, mi se stejným rizikem i zhodnocením nabídne investiční fond. A proč nechci čekat do 60 let na úžasných 23% zhodnocení ze státního příspěvku?

  • poplatek – 0,4 % až 1 % z celkové částky za správu a 10% až 15%  ze zisku. V řeči čísel, pokud spoříte 1.000 korun měsíčně, za první rok máte 12.000 a poplatek 48 – 120 korun. To nám 230 korun měsíčně od státu bohatě vynahradí. Ale co třeba po 10 letech? Zjednodušeně řečeno, máme naspořeno 120.000 a poplatek 480 – 1.200 korun?
  • zhodnocení – za rok 2018 žádný nepřekonal inflaci a většina skončila v záporném zhodnocení
Vyplatí se penzijní připojištění?
Bude na penze?

Je mi mezi 25 – 50 lety, zaměstnavetel mi přispívá, má smysl spořit v penzijním fondu?

Resumé číslo 3 – ano, pokud mi zaměstnavatel přispívá, využil bych toho.

Zvolil bych konzervativní strategii, ukládal měsíčně takovou částku, abych dostal maximální příspěvek od zaměstnavatele a spořil do doby, dokud mi zaměstnavatel přispívá. Ve chvíli, kdy takový příspěvek skončí, vybral bych naspořené peníze. Sice bez státních příspěvků, možná s malým zhodnocením, ale určitě dost nad inflací, díky zaměstnavateli a s relativně menšími poplatky, protože je předpoklad, že spořím méně než 1.000 měsíčně. Po ukončení, dříve než ve věku  60 let, mi budou zdaněny zisky a příspěvky zaměstnavatele 15% a dostanu je s mými úsporami.

Má smysl spořit si na penzi? Ano.

Bez ohledu na to, jestli v době odchodu do penze budeme od státu dostávat méně či více peněz, jistě se vyplatí mít nějakou svoji finanční rezervu. Jaké jsou možnosti? Stačí se podívat zde na moje články. Stavební spoření, mikronemovitosti, vlastní bydlení, akcie, zlato … Nepotřebujeme platit někomu za to, že vloží naše peníze do fondu, kde je můžeme vložit sami. 

Zaujal vás článek? Sdílejte ho s přáteli

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *