Hypotéka je dobrá investice. Jedna z nejlepších.

Dluhy jsou špatná cesta investora. Dobrou cestou jsou investice – vkládání našich peněz do aktiv, která nám generují zisk. Nebo máme možnost půjčit si peníze, udělat dluh a přesto to může být dobrá investice. Ano, je to hypotéka. Zde je moje osobní zkušenost. 

Když jsem si pořizoval před 30. narozeninami vlastní bydlení, byt, cítil jsem smíšené pocity. Závazek – dluh u kamaráda, úvěr stavebního spoření a jiný kamarád mi dělal ručitele, jelikož jsem neměl dostatek financí ani možnost ručit jiným majetkem. Na druhé straně jsem cítil pocit Svobody – vlastní bydlení je jednou z nejlepších investic, kterou může investor udělat, bez ohledu na to, zda má na kontě milióny nebo desítky tisíc. Bez ohledu na to, zda chce investovat a baví ho to nebo chce jen bydlet ve svém. Po nastěhování do bytu jsem si řekl jediné. Naše bydlení, náš domov. Až bude úvěr splacen, budu nejšťastnější člověk na světě, nebudu mít dluh na bydlení a nikdy si další dluh na bydlení neudělám. Investovali jsme do bydlení dle našich představ, opravovali, renovovali a tvořili k obrazu svému. Sice každý byt má svoje limity a navíc jsme měli i finanční limity, ale byl to náš domov. Pocit, který se nedá popsat, musí se zažít.

Nikdy si další dluh na bydlení neudělám … O 10 let později jsem byl rád, že se tento můj názor nevyplnil. 

Při splácení bytu jsem se učil základy stavebního spoření, úvěru z tohoto spoření a výnosnost státní podpory na vlastní kůži. Naučil jsem se „otáčet“ finance ve „stavebkách“ a po několika letech se na účtech stavebního spoření opět hřálo několik desítek tisíc korun. Začal jsem přemýšlet nad jinou formou spoření / zhodnocování úspor. Pozemek byl jednou z dostupných možností. Hledal jsem v inzerátech, jezdili jsme a srovnávali ceny, oblast, dostupnost do města a jiné atributy. Podařilo se najít pozemek ve městě, kde jsme bydleli. Měl jsem další důvod spořit, investovat a přemýšlet jako investor a ne jako spotřebitel. V té době jsem měl stále cíl splatit byt, splácet pozemek a následně v něm mít uloženou část úspor. Jen někde vzadu v hlavě byla myšlenka, která se zdála nereálná – kdybychom někdy chtěli stavět, koupený pozemek musí splňovat kritérium číslo jedna – ZDE BYCHOM BYDLET CHTĚLI. 

Hypotéka – moje noční můra, dluh, který jsem si nikdy nechtěl připustit. Mnoho lidí v mém okolí se ptalo, proč nemáme dům, když máme pozemek. Má odpověď byla jednoduchá – nemohu si to dovolit. Používal jsem slova možná někdy, třeba za 10 let, až na to budu mít finance. Argumentů proti stavbě domu a hypotéce jsem měl mnoho a pro jen jeden jediný. Chtěl bych mít dům. Ale naučil jsem se raději investovat než si půjčovat – dlužit. A přitom je to jako v mnoha životních situacích, při mnoha cestách, které se zdají být kostrbaté. Je to jednoduché. Stačí udělat první krok. 

První kork

Už nikdy nezjistím, zda bych ten první krok udělal někdy sám. Ale vstoupila mi do cesty náhoda, jako již tolikrát a já tomu v tu chvíli šel naproti. Po zkušenostech se stavebním spořením, po zkušenostech s dluhy z minulosti, po zkušenostech s pořízením bytu, jsem byl majitel bytu, který dokázal přemýšlet jako „malý“ investor. A jako malý investor jsem chtěl rozvíjet svůj investiční záměr – koupený pozemek. Jak lze stavební pozemek, o kterém jsem byl z 90% přesvědčen, že jej v budoucnu se ziskem prodám, zhodnotit? Ani sázením květin, ani pravidelnou údržbou trávníku nebo nějakou podobnou činností. Cenu stavebního pozemku zvyšuje to, co jej činí atraktivnějším. A pro stavebníka je důležitý čas. Nevyřídím stavební povolení ani nedovezu cihly, jako investici k budoucímu prodeji pozemku. Co lze udělat jsou inženýrské sítě. Elektřina, plyn a napojení na komunikaci.

  • Udělal jsem tedy krok investora. Domluvil jsem si schůzku s majitelem firmy, která mi udělá přípojky vody a plynu. Jeden z jeho prvních dotazů zněl – kde bude stát dům? Marně jsem se mu snažil vysvětlit, že stavět nechci, chci pouze přípojky. Ale jeho otázky byly logické a já neměl logické odpovědi. Přípojky na kraj pozemku a při stavbě se bude pokračovat? Dvojitá práce? Chcete to prodávat nebo tam chcete stavět vy? A pokud chete stavět vy, tak kdy? Moje odpověď byla možná někdy, třeba za 10 let … A proč za 10 let? Proč ne hned? Za 10 let budete mít splaceno 10 let hypotéky nebo našetřeno méně než za 10 let splatíte …

Když jsem přišel domů, měl jsem jedinou odpověď na otázku Udělá nám ty přípojky?  Budeme stavět dům. Vezmeme si hypotéku. Zvládneme to. 

Vlastní dům

Co mi hypotéka dala? 

  • dala mi dům. I kdybych o něj dnes přišel, nikdo mi nevezme x let, které jsem v něm strávil. 
  • naučila mě, že první krok do neznáma, krok kterého se bojíme, bývá často nejtěžší jen do chvíle, než se rozhodneme udělat ho
  • naučila mě přemýšlet jinak o financích – určit si finanční priority
  • změnila můj pohled na moje zaměstnání. Pokud chci dům i osobní život, je třeba něco navíc pro to udělat
  • finanční investici do mé budoucnosti

Co mi hypotéka vzala? 

  • nic

Vzal bych si znova hypotéku? Odpověď je nabíledni – ANO

Co bych udělal jinak? Vzal bych si ji o pět let dříve. 

Pokud vás zajímají dotazy na hypotéku, v jaké výši a na jaký typ bydlení, napište mi. Nenabízím vám žádný hypoteční produkt ani konkrétní banku. Mohu vám poskytnout pouze moje zkušenosti 🙂

info@bohatytata.cz

Zaujal vás článek? Sdílejte ho s přáteli

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *