Je to jako spojit příjemné s užitečným. Pokud člověk může dělat to, co ho baví a k tomu je to zdroj příjmu, jedná se o ideální spojení. A proč mě baví investice? Protože mohu dělat pouze to, co mě v investování baví a většinou je tento můj koníček finančně odměněn. A díky tomu si mohu dovolit to, co mě baví a s investicemi nesouvisí.
Každý koníček stojí peníze. Například golf a běhání. Na golf potřebuješ hole, míčky, oblečení, poplatky a nějak se dopravit na hřiště. Běhat můžeš s teniskama za pár korun kolem domu, ale stojí to také finance. Vynechám jména jako Tiger Woods nebo Usain Bolt, kteří z toho mají i nějaký profit 🙂
Pokud je koníčkem investice, tak nasypeš nějaké peníze na začátku do svého koníčku a později ti to koníček začne vracet. To je jeden důvod, proč mě baví investování. Rozšiřuje mi to obzory a přináší nejen nové možnosti jak fungovat, ale často také nové přátele. Druhým důvodem proč mě to baví, je profit, který z investic mohu dále investovat. Nejen udělat z malých peněz trochu větší, ale zároveň ty peníze je možnost si užít.
Tady je koloběh, který mě osobně funguje
Zaměstnání – můj hlavní zdroj příjmů. Moje zaměstnání mě baví a umožňuje mi zaplatit životní náklady a investovat.
Investice – finanční „přebytky“ ze zaměstnání investuji. Buď v menších částkách, stavební spoření, Bitcoin apod. nebo o něco více, vlastní bydlení, mikronemovitosti.
Koníčky – zisk z investování mi poskytuje možnost investovat do svého volného času nebo mých koníčků. Mám rád auta, hudbu a cestování. Vypadá to následovně. Když jsem si chtěl pořídit US car, pořizovací cena byla pouze první krok.
Na to jsem naspořil ze zaměstnání. Na provoz si dokáži vydělat investicemi. Když jsem chtěl jet na koncert, mohl jsem to hradit z výplaty. Díky investování si mohu dovolit koupit lepší vstupenku a k tomu třeba dva dny v místě koncertu. Užít si památky, zaplatit ubytování i jídlo v restauraci.
To vše mi přináší relax, když se vrátím s čistou hlavou, mohu se naplno věnovat svoji práci a investicím.
To je ten můj koloběh
Trvalo mi dost dlouho, než jsem si našel svůj vlastní „zlatý trojúhelník“.
Zaměstnání – Investice – Užít si vydělané peníze
Každý z bodů tohoto trojúhelníku mi něco dává a vzájemně se doplňují.
Ve 20 jsem měl pocit, že nemá velký smysl myslet na to co bude za 20 let. V 35 jsem litoval 15-ti promarněných investičních let. A ve 40 pochopil, že nestačí jen pracovat, vydělávat a investovat, pokud ty peníze nepošlu zpět do oběhu. Podařilo se mi otočit moje krysí kolečko. A podařilo se mi o tom přesvědčit i mého spořivého kamaráda.
Jednou si koupím Haryka
Známe se od mládí a jezdili jsme na motorkách. Mě to opustilo, abych se k tomu ve 40 letech na krátkou dobu vrátil. Můj kamarád byl motorkám věrný celý život a již v 18 měl jeden sen. Koupit si nového Harleye. 20 let pracoval, konzervativně investoval a čekal na tu správnou chvíli, aby si koupil svojeho Harleye. Já jsem emoční typ, pokud něco vidím, musím si to koupit hned. Kamarád je přesný opak. Trpělivě vybírá, srovnává parametry a koupí až poté, kdy je přesvědčen o své volbě. A tak nadešel den D. Čtyřicítka pryč a rozhodl se koupit si svoje HáDéčko /Harley Davidson/. Model měl vybraný a volba barvy byla jasná. Matná černá. Částečně jsem ho nalomil, když bych raději volil „vojenskou“ šedou, jak jsem ji nazval. Ta nebyla na prodejně a proto se domluvil, že objednají šedou a kamarád si vybere jednu ze dvou barev. Stačilo počkat pár dnů a odjet na HD, na které čekal více než 20 let.
„Čau kámo, dnes nepřijedu. Měl jsem infarkt a nedělám si srandu“, ozvalo se v telefonu. Trvalo mi několik vteřin, než jsem pochopil, že se nejedná o vtip. Kamarád skončil s komplikovaným infarktem v nemocnici dva dny před volbou, které HáDéčko si koupí. Když jsem ho navštívil v nemocnici, moje rozhodnutí bylo jasné. Musíš si ho koupit a k tomu v šedé barvě. Kamarád mi odpověděl, že teď si přece nekoupí motorku. „Čeká mě dlouhá nemocenská, kdoví jak to bude s prací, koupím si ji až budu zdravý …“
Nenechal jsem se odbýt a opakoval AŽ, AŽ, AŽ? AŽ CO? Až ti bude 50, tak bude třeba pozdě a řekneš, kdybych si ji koupil tenkrát… Jeho vysněnou motorku jsem viděl na prodejně jen já. Domluvil jsem, že ji chce a vyzvedne si ji, když ho propustí z nemocnice. Nejednou mi od té doby řekl, měl jsi pravdu. Kdybych si ji nekoupil tenkrát, dodnes bych litoval.
Jsem přesvědčený, že investování má smysl. Pokud mám další 2 body trojúhelníku. Příjem a radost z „utrácení“.